Na archivní fotografii z roku 1940 stojí Charlotte Perriand nad stolem z červené borovice. Kolem ní jsou japonští truhláři a architekt Junzō Sakakura, který jejich rozhovor překládá. Je to překvapivý obraz ženy, kterou svět poznal díky nábytku z chromu, skla a trubkové oceli.
Co ji přivedlo právě k borovici?
Cesta, která změnila její pohled na domov
Perriand přijela do Tokia na pozvání japonského ministerstva obchodu. Měla pomoci propojit tradiční řemeslo s moderním designem. V Japonsku nakonec strávila dva roky. Cestovala po zemi, setkávala se s řemeslníky a studovala interiéry, v nichž měl prázdný prostor stejnou váhu jako samotné vybavení.
V té době začala své známé modernistické návrhy převádět do dřeva a bambusu. Nešlo jen o výměnu jednoho materiálu za jiný. Měnil se i její pohled na bydlení: nábytek mohl být nižší, lehčí, pohyblivější a během dne plnit několik úloh. Místnost nemusela být zaplněná, aby působila dokončeně.
O více než čtvrt století později se tyto zkušenosti znovu objevily ve francouzských Alpách. Od roku 1967 vedla Perriand návrh střediska Les Arcs, které mělo pojmout tisíce lidí a přitom neztratit vztah k horské krajině. V malých apartmánech propojila architekturu, vestavěné úložné prostory a nábytek do jednoho celku.
Charlotte Perriand:
Pro rezidenci Lauzières navrhla v roce 1976 pětiboký stůl z borovice a kovu. Neobvyklý tvar se dokázal vměstnat do složitého půdorysu a posadit kolem sebe více lidí. Borovice tu nebyla dekorací. Pomáhala vytvořit praktický, přirozený a lidský prostor uprostřed hor.
Stůl od Charlotte Perriand:
Co si Perriand odvezla z Japonska
Její práce spojovala evropskou modernu, japonskou úctu k řemeslu, nízký nábytek, volný prostor a krásu přírodního materiálu.
U Perriand přitom nešlo o styl vytvořený pro fotografii. Vždy začínala otázkou, jak se člověk bude v místnosti pohybovat, odpočívat, jíst nebo ukládat věci. Klid vznikal z promyšleného života, ne z prázdné estetiky.
Právě tady vede přirozená cesta ke Karup Design. Dánská značka staví na setkání severské jednoduchosti s japonským způsobem bydlení. Futon, nízké lůžko a nábytek, který se dokáže proměnit, doplňuje masivní evropskou borovicí. Výsledkem je současný evropský nábytek, v němž zůstává japonská myšlenka stále čitelná.
Proč se k borovici designéři vracejí
Borovice na sebe upozorní ještě dřív, než se jí dotkneme. Má živou kresbu, zřetelné letokruhy a suky, které z každého kusu dělají originál. Čerstvé dřevo bývá světlé, časem působením světla a vzduchu získává teplejší, medovější odstín.
Je také dobře zpracovatelná. Dá se přesně řezat, frézovat, vrtat, brousit a spojovat, takže truhlářům umožňuje stavět čitelné konstrukce z masivních dílů. Při správném návrhu vznikne pevný rám, s nímž se dá stále rozumně manipulovat. To je důležité u postelí, denních lůžek a rozkládacích pohovek.
Borovice patří mezi měkčí nábytková dřeva. Každodenní život se proto může na jejím povrchu časem projevit. Hrany se uhladí, odstín se prohloubí a drobné stopy se spojí do patiny. Masivní povrch lze později znovu obrousit a ošetřit.
Stejně jako ostatní masivní dřevo reaguje borovice na změny vlhkosti. Rozhoduje proto správné vysušení, konstrukce spojů a kvalitní povrchová úprava. Právě v těchto detailech se pozná nábytek navržený na dlouhé používání.
Kde borovice nachází své místo
Borovice lesní roste napříč velkou částí Evropy a Asie. V severní Evropě má dlouhou tradici v nábytku a truhlářství; světlý povrch a viditelná kresba přirozeně zapadly i do skandinávských interiérů. V horských oblastech zase dřevo vytváří přímé spojení mezi interiérem a krajinou, jak ukázala Perriand v Alpách.
Její vlastnosti nejlépe vyniknou tam, kde zůstává konstrukce viditelná: u rámů postelí, futonových pohovek, lehátek, lavic, stolů, polic a úložného nábytku. Přírodní provedení nechává promluvit kresbu dřeva, olej nebo lak povrch chrání a barevná úprava mu může dát zcela jiný výraz. Pro venkovní použití potřebuje borovice odpovídající konstrukci, ochranu a pravidelnou péči.
Postel Japan s borovicovým rámem:
Proč borovici na LAAVE zastupuje Karup Design
Karup Design nechává masivní borovici dělat skutečnou práci. Tvoří nosné rámy, lamely i mechanismy a zůstává přitom na očích. U rozkládací pohovky GRAB se například sklopené područky stanou zadními nohami lůžka. Proměna je jednoduchá a pochopitelná, protože konstrukce nic neskrývá.
Karup navrhuje v Dánsku a vyrábí v Evropě. Používá masivní evropskou borovici; veškeré dřevo v jeho nábytku nese certifikaci FSC Mix a pochází především ze Švédska, Finska a Estonska. Dřevěné části značka upravuje vodou ředitelnými laky a barvami.
Ještě důležitější je způsob, jakým Karup s materiálem zachází. Suky i přirozenou kresbu nechává viditelné a počítá s tím, že dřevo bude s domovem dál zrát. Japonskou myšlenku futonu rozvíjí více než třicet let a spojuje ji s dánským smyslem pro jednoduchost a každodenní funkci.
Charlotte Perriand kdysi našla v japonské dílně způsob, jak spojit moderní život s přírodním materiálem. Karup Design stejnou otázku pokládá dnešním interiérům. Odpověď má často podobu světlého borovicového rámu, který nechává místnosti prostor a člověku svobodu používat ji po svém.
