Do Kodaně jsem jel hlavně kvůli lidem.
Na 3daysofdesign 2026 jsem chtěl potkat lidi ze značek, se kterými už v LAAVE pracujeme. Online schůzky jsou fajn, ale naživo je to prostě jiná liga. Když s někým sedíte u stolu, vidíte jeho showroom, sáhnete si na produkty a chvíli spolu normálně mluvíte, hned líp poznáte, jestli za tou značkou něco opravdu je. Zároveň jsem chtěl objevit nové značky a ověřit si, co by mohlo dávat smysl pro český trh.
Jenže možná největší dojem ve mně nakonec nezanechal žádný konkrétní showroom. Byla to zase Kodaň sama. To město mě pokaždé překvapí tím, jak samozřejmě funguje.
Kodaň jak ji známe:
Hned první den jsem si v hotelu půjčil kolo a vyrazil. Bral jsem to původně jen jako praktický způsob, jak se dostat z jedné schůzky na druhou. 3daysofdesign totiž není klasický veletrh v jedné hale. Je rozprostřený po celé Kodani. Showroomy, galerie, dvory, staré průmyslové budovy, obchody, instalace. Pořád se někam přesouváte.
A najednou zjistíte, že jste za den najeli dvacet nebo třicet kilometrů, aniž byste si toho všimli. A po cestě toho tolik vidíte.
Zajímavá architektura:
Pro mě to bylo skoro malé zjevení. Kolo mám v hlavě pořád spíš jako sportovní náčiní. Výkon, tempo, kopce, tepovka. Jenže v Kodani je kolo úplně normální způsob, jak používat město. Neřešíte sport. Prostě jedete. Kolem vody, přes most, mezi cihlovými domy, kolem moderní architektury, k dalšímu showroomu, do další ulice, na další schůzku. A celé to nějak plyne.
Tady jezdí na kole každý, čemuž odpovídá i počet zaparkovaných bicyklů:
V Kodani jsem si uvědomil, že jsem městskou cyklistiku dlouho podceňoval. Dost hloupě, popravdě. Tam není kolo póza ani víkendová zábava. Je to součást každodenního života. A když se do toho rytmu dostanete, začne vám město ukazovat věci, které byste z taxíku nebo metra vůbec neviděli.
Toto jsou pohledy ze sedla kola:
Samozřejmě má to i svoje pravidla. Kodaňská cyklodoprava není romantické kličkování po nábřeží. Má tempo (všichni tam jezdí fakt rychle), pruhy, signály a dost jasný řád. Když nevíte, co děláte, poznáte to rychle, dají vám to najevo (jako mně:). Stačí ale chvíli sledovat ostatní a přizpůsobit se. Pak je to radost.
A právě na kole mi došlo něco důležitého i pro LAAVE. Dánský design tam nevypadá jako něco vystaveného za sklem. Je součástí města. Je v kavárnách, ulicích, bytech, obchodech, v tom, jak lidé přemýšlejí o prostoru, světle, materiálech a každodenním pohodlí. Ty produkty nevznikají ve vzduchoprázdnu. Vyrůstají z prostředí, které má pro jednoduchost a funkčnost přirozený cit.
Tradiční budovy, typická Kodaň:
Tohle se z katalogu nevyčte.
Stejně jako se z katalogu nepozná, jak produkt působí naživo, jak funguje detail, jaký má značka vlastní prostor a jestli za krásnou fotkou stojí skutečná kvalita. Právě proto jsem do Kodaně jel. Dívat se, ptát se, potkávat lidi a skládat si v hlavě, co má pro LAAVE smysl.
LAAVE podle mě nemá stát na tom, že nabídne co nejvíc věcí. Má stát na výběru. Na osobní zkušenosti. Na značkách, které dává smysl opravdu poznat, ne jen převzít z katalogu.
Z Kodaně jsem si přivezl spoustu fotek, videí a poznámek. Krásných interiérů tam bylo tolik, že by z toho šel bez námahy krmit Instagram několik měsíců. Ale hlavní věc, kterou jsem si odvezl, byla jasnější představa, kam má LAAVE růst.
Tohle je první text ze série, ve které vás vezmu za značkami, které jsem v Kodani navštívil. S některými už spolupracujeme, s některými jednáme a některé jsem chtěl vidět hlavně proto, že nastavují laťku celému oboru.
A jestli se mě ptáte, jak se po 3daysofdesign pohybovat, odpověď mám jednoduchou.
Na kole. Jednoznačně.
3daysofdesign: https://www.3daysofdesign.dk/
