Největší chybou při výběru křesla je, že ho lidé berou jen jako hezký objekt. Ne jako místo, kam si má sednout celé tělo.
A pak to znáte. Na fotce vypadá nádherně. V rohu showroomu má klid, světlo a kolem sebe metr vzduchu. Doma ho postavíte k pohovce a najednou zjistíte, že zabírá půl obýváku, špatně se z něj vstává, na čtení je moc hluboké a područky jsou přesně tam, kde je nechcete.
Chyba výběru.
Dobré křeslo totiž není to nejměkčí, největší ani nejvýraznější. Dobré křeslo je to, které má v místnosti jasnou roli. Někdy má vytvořit klidný čtecí kout. Někdy doplnit pohovku. Někdy být solitérem. Někdy má jen nabídnout jedno opravdu dobré místo, kam si člověk sedne a nechce hned vstát.
A právě v tom je rozdíl.
Křeslo nemá být jen krásná věc v rohu.
Má být pozvání.
Obsah článku
- Proč se křeslo do obýváku často vybírá špatně
- Nejdřív si řekněte, k čemu má křeslo sloužit
- Jak velké křeslo si můžete dovolit
- Pohodlí není jen měkkost
- Jak vybrat křeslo do čtecího koutku
- Jak sladit křeslo s pohovkou a zbytkem obýváku
- Materiál, čalounění a barva: co vydrží doma i vizuálně
- Konstrukce, nohy a tvar: proč rozhodují víc, než se zdá
- Nejčastější chyby při výběru křesla
- LAAVE pohled na výběr křesla
- Doporučené typy křesel podle prostoru
- FAQ: Jak vybrat křeslo do obýváku nebo čtecího koutku
- Závěr: křeslo má zpomalit místnost i člověka
Podívejte se na LAAVE křesla zde.
Proč se křeslo do obýváku často vybírá špatně
Křeslo vypadá jako jednoduchý nákup.
Jedno místo k sezení. Čtyři nohy. Čalounění. Opěrka. Hotovo.
Jenže právě v tom je past.
Křeslo je zvláštní kus nábytku. Není tak prakticky nutné jako jídelní židle. Není tak dominantní jako pohovka. Není tak provozně jasné jako stůl. A proto se často vybírá podle pocitu:
„Tohle se mi líbí.“
Což není špatně, ale nestačí to.
Křeslo musí sedět tělu, místnosti i způsobu života. Musí odpovídat tomu, jestli v něm budete číst, odpočívat, sedět s návštěvou, pít kávu, sledovat televizi, pracovat s notebookem nebo jen vytvářet krásný roh v obýváku, který nikdo nikdy nepoužije. Což je mimochodem docela drahá dekorace.
Lidé často podcení tři věci:
- velikost křesla v prostoru,
- skutečné pohodlí při delším sezení,
- a vztah k pohovce, stolku, lampě a světlu.
Výsledek pak může být zvláštní. Křeslo je krásné, ale nikdo na něm nesedí. Nebo se na něm sedí, ale jen chvíli. Nebo sedí dobře, ale v místnosti působí jako host, který přišel v jiném dress codu.
POHLED LAAVE
Křeslo nevnímáme jako doplněk. Vnímáme ho jako malé osobní území. Dobré křeslo má člověku dát pocit, že se může na chvíli zastavit. Proto u něj nestačí řešit jen tvar a barvu. Důležitá je proporce, dotek, výška sedu, opora zad, materiál a také to, jestli kolem sebe nechá prostor dýchat.
Nejdřív si řekněte, k čemu má křeslo sloužit
Tohle je první otázka.
Ne:
„Jaké křeslo se mi líbí?“
Ale:
„Co má to křeslo doma dělat?“
Protože křeslo do čtecího koutku má jiné nároky než křeslo k pohovce. Relaxační křeslo má jiné proporce než nízký lounge chair. Solitér v rohu místnosti může být výraznější než křeslo, které má jen doplnit sedací soupravu.
Zkuste si vybrat hlavní roli.
Křeslo na čtení
Potřebuje dobrou oporu zad, pohodlnou hloubku sedu, možnost opřít si ruce a ideálně i místo na lampu, knihu a hrnek. Není to jen křeslo. Je to celý malý systém.
Křeslo k pohovce
Musí komunikovat s pohovkou. Výškou, proporcí, materiálem i tónem. Nemusí být stejné. Dokonce často nemá být stejné. Ale musí patřit do stejné místnosti.
Křeslo jako solitér
Tady může být výraznější tvar, barva nebo materiál. Ale pozor. Solitér neznamená kus, který na sebe křičí přes celý obývák. Dobrý solitér má charakter. Ne potřebu vyhrát soutěž talentů.
Křeslo na odpočinek
Tady řešte hlavně komfort. Hloubku, sklon opěradla, područky, případně podnožku. Pokud má být křeslo na dlouhé večery, nesmí vás po dvaceti minutách nutit měnit polohu jako v čekárně u ortopeda.
Křeslo pro návštěvy
Může být trochu vzpřímenější a kompaktnější. Návštěva v něm nepotřebuje upadnout do tříhodinového polospánku. Potřebuje sedět pohodlně, přirozeně a být součástí rozhovoru.
DOPORUČENÍ LAAVE
Nejdřív určete primární účel křesla. Jedno křeslo může zvládnout víc rolí, ale jedna by měla být hlavní. Pokud chcete, aby bylo zároveň hluboce relaxační, vhodné na čtení, kompaktní do malého bytu, výrazné jako solitér a ještě levné, začínáte vařit guláš z pěti receptů najednou.
Jak velké křeslo si můžete dovolit
Velké křeslo umí být krásné.
Ale jen v místnosti, která ho unese.
Tohle je velmi častý problém. Křeslo na produktové fotce působí příjemně a útulně, protože kolem něj bývá hodně prostoru. Doma se ale ocitne mezi pohovkou, konferenčním stolkem, knihovnou, televizí, dveřmi na terasu a psem, který si myslí, že všechno měkké patří jemu.
Najednou je z útulnosti překážka.
U křesla řešte hlavně tři rozměry:
šířku,
hloubku,
a prostor kolem.
Šířka rozhoduje o tom, jak masivně bude křeslo vypadat. Hloubka rozhoduje o tom, jak moc vstoupí do místnosti. A prostor kolem rozhoduje o tom, jestli bude křeslo působit přirozeně, nebo jako nábytek zaparkovaný v obýváku na nouzovkách.
Obecně platí:
Křeslo by mělo mít kolem sebe dost místa, aby se k němu dalo pohodlně dojít, sednout si, vstát a projít kolem něj.
U menších místností často lépe fungují subtilnější křesla na viditelných nohách. Působí lehčeji, protože pod nimi vidíte podlahu. Naopak hluboká, nízká a masivní křesla bez nohou mohou být pohodlná, ale prostor opticky zatíží.
A pak je tu vztah ke konferenčnímu stolku.
Pokud má být křeslo součástí obývací zóny, mělo by mít dosažitelný stolek. Ne tak daleko, že si pro hrnek musíte udělat výpad jako na józe. Ne tak blízko, že se o něj při vstávání praštíte do kolene a začnete přehodnocovat celý koncept útulného domova.
TIP OD LAAVE
Než křeslo koupíte, vyznačte si jeho půdorys doma na podlaze malířskou páskou. Ne jen šířku. I hloubku. Pak se kolem projděte. Otevřete dveře. Sedněte si na pohovku. Dojděte ke stolku. Pokud vám páska už teď překáží, skutečné křeslo bude překážet ještě víc. Bohužel nebude průhledné. I když by se to někdy hodilo.
Pohodlí není jen měkkost
Tohle je možná největší omyl u křesel.
Měkké neznamená pohodlné.
Velmi měkké křeslo může být skvělé na deset minut. Pak se v něm začnete propadat, hledat oporu, podsouvat si polštář za záda a po chvíli sedíte v poloze, kterou by fyzioterapeut označil za osobní útok.
Dobré pohodlí je kombinace několika věcí.
Výška sedu
Příliš nízké křeslo působí ležérně, ale hůř se z něj vstává. To nemusí vadit u lounge křesla, které má sloužit k relaxaci. Vadí to ale u křesla, které používáte často, nebo pokud v něm sedí starší lidé.
Příliš vysoké křeslo zase může působit formálně a méně uvolněně.
Hloubka sedu
Hluboký sed je příjemný na lenošení, ale horší na čtení bez podnožky nebo polštáře. Kratší sed je lepší pro vzpřímenější sezení a rozhovor.
Pokud jste menší postavy, příliš hluboké křeslo vás donutí buď sedět bez opory zad, nebo si dát za záda polštář. Což je v pořádku, pokud s tím počítáte. Pokud ne, je to trochu komedie s dekorativním doplňkem.
Opěradlo
Nízké opěradlo působí lehce a elegantně, ale neposkytne oporu hlavě. Vysoké opěradlo je lepší na čtení a odpočinek, ale může v prostoru působit dominantněji.
Tvar opěradla je stejně důležitý jako výška. Dobré opěradlo by mělo tělo podržet, ne ho trestat za to, že si chtělo sednout.
Područky
Područky jsou podceňované.
Na čtení jsou výborné, protože dávají rukám oporu. U křesla k rozhovoru také pomáhají. Ale musí být ve správné výšce a tvaru.
Tvrdé, úzké nebo příliš vysoké područky mohou být krásné na pohled a nepříjemné v reálném životě. Což je přesně ten typ designu, který se hezky fotí a špatně používá.
DOPORUČENÍ LAAVE
Pohodlí neposuzujte podle prvního dosednutí. První dojem často zvýhodní měkká křesla. Skutečné pohodlí poznáte až po delším sezení. Dobré křeslo vás nemá ohromit tím, jak se do něj propadnete. Má vás potichu podržet.
Jak vybrat křeslo do čtecího koutku
Čtecí koutek není jen křeslo.
To je důležité.
Čtecí koutek je malá kompozice. Křeslo, světlo, stolek, textil, klid, vzdálenost od ruchu a ideálně i výhled. Třeba na okno. Třeba na knihovnu. Třeba jen na roh místnosti, kde se konečně nic nehýbe a nikdo po vás nic nechce. Což je někdy luxusnější než mramor.
Dobré křeslo do čtecího koutku by mělo mít:
pohodlnou oporu zad,
přiměřenou hloubku sedu,
područky, o které se dá opravdu opřít,
materiál příjemný na dotek,
a kolem sebe místo na lampu a odkládací stolek.
Světlo je zásadní.
Můžete mít sebekrásnější křeslo, ale pokud v něm budete číst pod stropním světlem za zády, radost dlouho nevydrží. Čtecí lampa by měla svítit na knihu, ne do očí. Ideální je stojací lampa vedle křesla nebo menší lampa na stolku, která vytvoří lokální, měkké světlo.
Pak je tu stolek.
Malý odkládací stolek vedle křesla není dekorace. Je to provozní nutnost. Kniha, brýle, čaj, telefon, poznámkový blok. Bez stolku se z čtecího koutku rychle stane místo, kde všechno pokládáte na zem a pak to hledáte pod křeslem.
A nakonec textil.
Pléd, menší koberec, polštář. Ne proto, aby vznikla katalogová scéna „útulný večer s knihou“. Ale proto, že textil tlumí prostor, změkčuje akustiku a dává tělu další vrstvu pohodlí.
POHLED LAAVE
Čtecí koutek má být jeden z nejklidnějších bodů v domácnosti. Ne nutně největší. Ne nutně nejdražší. Ale dobře složený. Křeslo, světlo a malý stolek často udělají víc než celý roh přeplněný dekoracemi, které se snaží vypadat útulně tak usilovně, až je z toho člověk unavený.
Jak sladit křeslo s pohovkou a zbytkem obýváku
Křeslo nemusí být ze stejné série jako pohovka.
Vlastně bychom často řekli: raději ne.
Stejná pohovka a stejné křeslo mohou působit bezpečně, ale někdy také trochu jako obývák z katalogového setu. Všechno ladí. Až moc. Chybí napětí, osobní volba a lehkost.
Lepší je hledat soulad, ne shodu.
Křeslo může s pohovkou ladit několika způsoby:
- tvarem,
- barvou,
- materiálem,
- výškou,
- nožkami,
- nebo celkovou náladou.
Pokud máte měkkou, zaoblenou pohovku, křeslo může být také měkčí a organické. Nebo naopak trochu přesnější a subtilnější, pokud chcete prostor ukotvit. Pokud máte pohovku velmi čistou a pravoúhlou, křeslo může přinést jemnější tvar, texturu nebo barvu.
Důležitá je proporce.
Velké robustní křeslo vedle subtilní pohovky může působit nevyváženě. Nízké lounge křeslo vedle vysoké pohovky může zase vypadat, že si sedlo na zem a odmítá vstát.
Barva je další vrstva.
Křeslo může být v podobném tónu jako pohovka, ale v jiné textuře. Například béžová pohovka a křeslo v hrubší tkanině v teplejším odstínu. Nebo šedobéžová pohovka a křeslo v tlumené zelené, hnědé nebo krémové.
Pokud chcete výraznější křeslo, propojte ho s místností jiným prvkem. Polštářem, obrazem, kobercem, dřevem, kovem, lampou. Výrazný kus by neměl být v prostoru úplně sám. Jinak vypadá jako návštěva, která se spletla o patro.
DOPORUČENÍ LAAVE
Nekupujte křeslo jako izolovaný objekt. Vždy si ho představte vedle pohovky, stolku, koberce, lampy a podlahy. Křeslo může být jiné než pohovka. To je v pořádku. Ale mělo by být jiné vědomě. Ne náhodně.
Materiál, čalounění a barva: co vydrží doma i vizuálně
U křesla je materiál velmi osobní.
Dotýkáte se ho rukama. Sedíte na něm dlouho. Opíráte se o něj. Vnímáte jeho teplotu, strukturu i zvuk. Ano, i zvuk. Některé materiály při každém pohybu šustí, vržou nebo lepí. To je romantika asi jako igelitový ubrus při slavnostní večeři.
Látkové čalounění
Látka bývá nejpříjemnější a nejuniverzálnější. Umí působit měkce, klidně a domácky. Důležitá je ale struktura, odolnost a údržba.
Hrubší tkaniny mohou krásně přidat hloubku. Jemné hladké látky působí elegantněji, ale někdy více ukážou opotřebení nebo skvrny. U světlých látek je dobré být realistický. Krémové křeslo je nádherné. Krémové křeslo, dvě děti, pes a červené víno jsou už spíš sociální experiment.
Vlna a směsové tkaniny
Vlněné nebo vlněně působící textilie mají krásnou hloubku a přirozenost. Působí teple, ale ne těžce. Do čtecího koutku nebo klidnějšího obýváku jsou výborné.
Kůže
Kůže má charakter, dobře stárne a časem získává patinu. Ale není pro každého. V létě může být teplá, v zimě studenější na první dotek a opticky přidává váhu. Skvěle funguje tam, kde chcete dospělejší, hlubší výraz. Méně dobře tam, kde chcete lehkost a měkký textilní klid.
Bouclé a výrazné textury
Bouclé a podobné struktury umí být krásné. Přidají měkkost a vizuální zajímavost. Jen je dobré myslet na to, že výrazná textura je sama o sobě dekorativní. Pokud je v místnosti už hodně struktur, vzorů a materiálů, může to být moc.
Barva
Neutrální křeslo vydrží nejdéle vizuálně. Krémová, béžová, šedobéžová, hnědá, tlumená zelená, šedá nebo přírodní textilní odstíny se dobře kombinují a neunaví tak rychle.
Výraznější barva může fungovat, pokud má v místnosti oporu. Tmavě zelené, rezavé, modrošedé nebo hlubší hnědé křeslo může být krásný akcent. Ale musí dávat smysl v celku.
TIP OD LAAVE
U křesla si položte otázku: bude mě ten materiál těšit i ve chvíli, kdy na něm budu sedět unavený večer v teplákách? Pokud odpověď zní ne, možná vybíráte křeslo pro fotku, ne pro život.
Konstrukce, nohy a tvar: proč rozhodují víc, než se zdá
Křeslo není jen čalouněná hmota.
Jeho výraz hodně určuje konstrukce.
Křeslo na tenkých nohách působí lehčeji. Hodí se do menších místností nebo tam, kde nechcete prostor opticky zatížit.
Křeslo s masivní základnou působí stabilněji a pohodlněji, ale také zabere víc vizuálního prostoru.
Dřevěné nohy přidávají teplo. Kovové nohy přesnost. Černá konstrukce může prostor ukotvit. Světlé dřevo ho zjemní. Otočná základna může být praktická v otevřeném obýváku, kde chcete reagovat na více směrů: pohovku, okno, televizi, krb nebo rozhovor.
Tvar opěradla určuje náladu.
Ušák působí chráněně a intimně. Nízké lounge křeslo působí uvolněně. Vzpřímenější křeslo působí společensky. Oblé tvary změkčují prostor. Přísnější geometrie mu dodává řád.
Nejde o to, co je lepší.
Jde o to, co potřebuje váš interiér.
Pokud je místnost plná ostrých linií, může křeslo s měkčím tvarem pomoct. Pokud je místnost hodně měkká, zaoblená a plná textilií, přesnější křeslo může dodat strukturu.
POHLED LAAVE
Na křesle nás zajímá vztah měkkosti a přesnosti. Křeslo má být pohodlné, ale ne rozteklé. Má být příjemné, ale ne beztvaré. Dobrá proporce je vidět ještě dřív, než si sednete. A dobrá konstrukce se pozná ve chvíli, kdy si sednete po sté.
Nejčastější chyby při výběru křesla
1. Vybíráte křeslo jen podle fotografie
Fotografie umí lhát velmi elegantně.
Křeslo na ní může vypadat menší, lehčí, měkčí nebo kvalitnější, než ve skutečnosti je. Navíc bývá focené v prostoru, který má ideální světlo, ideální úhel a ideálně žádný běžný život.
Doma pak přijde realita.
Křeslo je větší. Barva je jiná. Látka působí hruběji. Tvar je těžší. A najednou máte v obýváku kus, který vypadá jako zvětšený screenshot z produktové stránky.
NEDOPORUČENÍ LAAVE
Nedoporučujeme vybírat křeslo jen podle jedné produktové fotky. Sledujte rozměry, materiál, boční pohled, zadní pohled, výšku sedu a reálné proporce v místnosti. Křeslo není obraz. Bude stát v prostoru ze všech stran.
2. Koupíte příliš velké křeslo do malého prostoru
Velké křeslo láká.
Působí pohodlně, bezpečně a trochu jako slib, že život bude odteď pomalejší. Jenže pokud je místnost malá, velké křeslo ji může opticky zablokovat.
Obývák pak nepůsobí útulně. Působí zacpaně.
DOPORUČENÍ LAAVE
Do menšího obýváku volte raději lehčí konstrukci, vyšší nohy, užší područky a klidnější tvar. Pohodlí nemusí znamenat obrovský objem. Někdy je nejlepší křeslo to, které poskytne komfort a přitom nechá místnosti kyslík.
3. Zaměníte měkkost za pohodlí
Měkké křeslo v showroomu často vyhraje první dojem.
Jenže doma nejde o první dojem. Jde o opakované používání.
Pokud se v křesle propadáte příliš hluboko, nemáte oporu zad nebo se z něj špatně vstává, pohodlí se rychle změní v kompromis.
TIP OD LAAVE
Při zkoušení křesla v něm neseďte deset sekund. Sedněte si tak, jak budete sedět doma. Opřete se. Představte si knihu, rozhovor, večer, únavu. Pokud začnete po chvíli hledat lepší polohu, tělo vám právě napsalo recenzi.
4. Zapomenete na lampu a stolek
U čtecího koutku se často koupí křeslo. A tím plánování skončí.
Jenže bez světla a odkládací plochy není čtecí koutek hotový. Je to jen křeslo s ambicí.
Lampa určuje použitelnost. Stolek určuje komfort. Koberec a textil určují pocit.
DOPORUČENÍ LAAVE
Křeslo do čtecího koutku plánujte vždy jako trojici: křeslo, světlo, stolek. Teprve potom řešte dekorace. Jinak vznikne roh, který vypadá dobře na fotce, ale v praxi nefunguje.
5. Křeslo se pere s pohovkou
Tohle se děje často.
Pohovka má jednu výšku, křeslo jinou. Pohovka je měkká a nízká, křeslo tvrdé a vysoké. Pohovka je v teplé béžové, křeslo v chladné šedé. Každý kus sám o sobě hezký. Dohromady rozhovor dvou lidí, kteří se vůbec neposlouchají.
DOPORUČENÍ LAAVE
Křeslo nemusí být stejné jako pohovka. Ale mělo by s ní vést dialog. Sledujte výšku sedu, objem, tvar, nohy, barvu a materiál. Pokud je jeden kus výrazný, druhý by měl trochu ustoupit.
6. Vyberete výraznou barvu bez opory v prostoru
Barevné křeslo může být skvělé.
Ale pokud je jediným barevným prvkem v místnosti, často působí cize. Jako by se do obýváku zatoulalo z jiného bytu.
Výraznou barvu je dobré někde zopakovat. Nemusí to být přesně. Stačí tón v obraze, polštáři, koberci, keramice nebo knize na stolku.
POHLED LAAVE
Barva má prostor propojit, ne jen ozvláštnit. Výrazné křeslo doporučujeme tehdy, když má v místnosti vztah. Bez vztahu je to jen sólista, který začal zpívat uprostřed tiché večeře.
7. Ignorujete zadní stranu křesla
V otevřeném prostoru je křeslo často vidět zezadu.
A zadní strana je někdy slabé místo. Švy, konstrukce, tvar, látka, proporce. Pokud má křeslo stát uprostřed místnosti nebo bokem k průchodu, musí vypadat dobře ze všech stran.
DOPORUČENÍ LAAVE
Pokud křeslo nebude stát u zdi, vždy si zkontrolujte zadní pohled. Nábytek v prostoru nemá jen obličej. Má i záda. A některá záda si člověk domů zvát nechce.
LAAVE pohled na výběr křesla
Metoda LAAVE by se na křeslo nedívala jen jako na hezký kus nábytku.
Neptali bychom se pouze:
„Líbí se mi?“
Ptali bychom se:
Jakou roli má křeslo v místnosti?
Bude se v něm opravdu sedět, nebo jen vyplní roh?
Odpovídá velikostí prostoru?
Má dobrou oporu zad a příjemnou hloubku sedu?
Ladí s pohovkou, stolkem, lampou a kobercem?
Je materiál příjemný na dotek a realistický pro běžný provoz?
Bude barva fungovat i za pět let?
Působí tvar klidně, nebo se snaží být až příliš zajímavý?
Má konstrukce smysl?
A hlavně: přidává křeslo do prostoru klid, nebo jen další věc?
V LAAVE máme rádi křesla, která nepůsobí jako rychlý efekt. Nemusí být největší. Nemusí být nejvýraznější. Nemusí mít tvar, který hostům okamžitě vysvětlíte ještě před kávou.
Dobré křeslo má působit samozřejmě.
Má být krásné tím, že sedí. Do prostoru i do života.
Kdybychom to měli říct jednoduše:
Do čtecího koutku vybírejte křeslo s dobrou oporou zad, područkami, lampou a stolkem.
Do malého obýváku volte subtilnější konstrukci a lehčí proporce.
K pohovce hledejte soulad, ne dokonalou shodu.
Výraznou barvu používejte jen tehdy, když ji umíte propojit s prostorem.
Měkkost není totéž co pohodlí.
A nejdražší chyba je koupit krásné křeslo, na kterém nikdo nechce sedět.
Doporučené typy křesel podle prostoru
Pokud máte malý obývák
V malém obýváku je křeslo potřeba vybírat velmi citlivě.
Dobře funguje:
subtilnější konstrukce,
viditelné nohy,
užší područky,
světlejší čalounění,
klidný tvar,
menší hloubka sedu,
možnost snadno křeslo posunout.
Vyhnul bych se hlubokým masivním křeslům bez nohou, širokým područkám a velmi tmavému čalounění, pokud místnost nemá dost světla.
DOPORUČENÍ LAAVE
V malém obýváku nehledáme největší pohodlí na metr krychlový. Hledáme rovnováhu. Křeslo má přidat další dobré místo k sezení, ne sežrat půl místnosti a tvářit se u toho útulně.
Pokud máte velký obývák
Ve větším prostoru si můžete dovolit víc.
Dobře funguje:
výraznější solitér,
hlubší lounge křeslo,
křeslo s podnožkou,
větší textilní struktura,
tmavší tón,
dvojice křesel proti pohovce,
otočné křeslo v otevřeném prostoru.
Velký obývák ale neznamená, že tam má přijít velké křeslo automaticky. Důležitá je kompozice. Někdy lépe fungují dvě lehčí křesla než jedno obrovské.
DOPORUČENÍ LAAVE
Ve větším obýváku může křeslo vytvořit samostatnou zónu. Nejen doplnit pohovku. Může stát u knihovny, u okna, u krbu nebo vytvořit klidný bod mimo hlavní sedací sestavu. Velký prostor často nepotřebuje víc nábytku. Potřebuje lepší místa.
Pokud chcete čtecí koutek
Tady bychom volili křeslo, které umí podržet tělo delší dobu.
Dobře funguje:
vyšší opěradlo,
pohodlné područky,
střední až větší hloubka sedu,
příjemná textilie,
stojací lampa,
malý odkládací stolek,
koberec nebo textil pro zútulnění.
Podnožka může být výborná, pokud máte místo. Ne vždy musí být součástí křesla. Někdy stačí samostatný taburet, který poslouží i jako další sedací místo.
DOPORUČENÍ LAAVE
Čtecí koutek by neměl být zbytkový roh. Měl by působit jako vědomě vytvořené místo. Malé, tiché, použitelné. Křeslo je základ, ale světlo a stolek rozhodnou, jestli tam budete opravdu sedět.
Pokud máte otevřený obývák s kuchyní
V otevřeném prostoru musí křeslo reagovat na víc věcí najednou.
Na pohovku, jídelní stůl, kuchyň, podlahu, světla i průchody.
Dobře funguje:
křeslo viditelné ze všech stran,
čistá zadní strana,
otočná základna, pokud má smysl,
materiál propojený s jídelními židlemi nebo pohovkou,
barva, která navazuje na zbytek prostoru.
Pozor na to, aby křeslo nevytvořilo bariéru mezi obývákem a kuchyní. Otevřený prostor potřebuje volnost pohybu.
DOPORUČENÍ LAAVE
V otevřeném prostoru nevybírejte křeslo jen k pohovce. Vybírejte ho k celé místnosti. Kuchyň, jídelna a obývák spolu mluví. A křeslo by do toho rozhovoru nemělo přijít s megafonem.
Pokud chcete výrazné křeslo jako solitér
Solitér může být krásný.
Ale musí být dobře dávkovaný.
Dobře funguje:
jeden výrazný tvar,
jedna výraznější textura,
nebo jedna výraznější barva.
Ne všechno najednou.
Křeslo může být v hlubší zelené, hnědé, cihlové, modrošedé nebo tmavé šedé. Může mít dřevěnou konstrukci. Může mít silnější siluetu. Ale pokud má výraznou barvu, výrazný tvar, výraznou látku a ještě stojí na výrazném koberci, máte najednou v obýváku malý festival.
TIP OD LAAVE
U solitéru platí jednoduché pravidlo: vyberte jednu věc, která má být výrazná. Barvu, tvar nebo materiál. Ostatní nechte klidnější. Křeslo pak bude mít charakter, ne potřebu dokazovat, že existuje.
FAQ: Jak vybrat křeslo do obýváku nebo čtecího koutku
Jak poznám, že je křeslo pohodlné?
Ne podle toho, že je měkké. Pohodlné křeslo má dobrou kombinaci výšky sedu, hloubky, opory zad a područek. Mělo by vás podržet i po delším sezení. Pokud se do něj okamžitě propadnete, ale po deseti minutách hledáte lepší polohu, není to dobré znamení.
Jaké křeslo je nejlepší do čtecího koutku?
Do čtecího koutku se hodí křeslo s dobrou oporou zad, pohodlnými područkami a příjemným čalouněním. Důležité je také světlo a odkládací stolek. Samotné křeslo nestačí. Čtecí koutek funguje až jako celek.
Musí křeslo ladit s pohovkou?
Ano, ale nemusí být stejné. Mělo by s pohovkou ladit proporcí, výškou, materiálem, barvou nebo celkovým výrazem. Stejná série pohovky a křesla může působit bezpečně, ale někdy i trochu ploše. Zajímavější bývá soulad bez úplné shody.
Je lepší světlé nebo tmavé křeslo?
Záleží na prostoru. Světlé křeslo působí lehčeji a hodí se do menších nebo klidnějších interiérů. Tmavé křeslo prostor ukotví a může fungovat jako výraznější akcent. U světlých látek ale myslete na údržbu. U tmavých zase na to, že mohou opticky zatížit místnost.
Hodí se do malého obýváku velké pohodlné křeslo?
Někdy ano, ale opatrně. V malém obýváku často lépe funguje kompaktnější křeslo na nohách, které nepůsobí tak těžce. Pokud chcete větší relaxační křeslo, vyznačte si jeho rozměr na podlaze a ověřte si průchody, vzdálenost od stolku a vztah k pohovce.
Potřebuji ke křeslu podnožku?
Ne vždy. Podnožka je skvělá pro relaxaci a čtení, pokud máte dost místa. V malém prostoru může být praktičtější samostatný taburet, který poslouží i jako sedací místo nebo odkládací plocha. Pokud má být křeslo hlavně na rozhovor, podnožka nutná není.
Jakou látku zvolit na křeslo?
Do běžného obýváku jsou vhodné odolnější tkaniny s příjemnou strukturou. Do čtecího koutku může být krásná vlna nebo měkčí textilie. Pokud máte děti nebo domácí zvířata, řešte údržbu a odolnost. Křeslo má být příjemné na dotek, ale také realistické pro váš život.
Má smysl otočné křeslo?
Ano, hlavně v otevřených prostorech. Otočné křeslo umožní reagovat na více směrů: pohovku, okno, televizi, krb nebo kuchyň. Musí ale působit přirozeně a konstrukčně kvalitně. Otočná funkce nemá být trik. Má mít důvod.
Závěr: křeslo má zpomalit místnost i člověka
Křeslo je malý kus nábytku jen na první pohled.
Ve skutečnosti umí v obýváku změnit hodně.
Může vytvořit místo na čtení. Doplnit pohovku. Zjemnit roh místnosti. Přidat barvu, texturu nebo tvar. Dát člověku vlastní klidné místo, kam si sedne s knihou, kávou nebo jen s tichou potřebou chvíli nebýt nikde jinde.
Ale musí být vybrané dobře.
Nejdřív si řekněte, k čemu má sloužit. Potom řešte rozměr. Pak pohodlí. Pak vztah k pohovce, lampě, stolku, podlaze a zbytku místnosti. Sledujte materiál, výšku sedu, hloubku, opěradlo, područky a to, jak křeslo vypadá ze všech stran.
A hlavně se nenechte svést jen krásnou fotkou.
Křeslo se nekupuje pro produktovou stránku. Kupuje se pro večer doma.
Za LAAVE bychom to shrnuli jednoduše:
Dobré křeslo má mít jasnou roli, klidnou proporci, poctivý materiál a pohodlí, které vydrží déle než první dosednutí. Do čtecího koutku patří světlo a stolek stejně důležitě jako samotné křeslo. Do obýváku patří křeslo, které s prostorem mluví, ne se s ním hádá.
Křeslo má domov zklidnit.
Ne zaplnit další roh věcí, která vypadá dobře jen do chvíle, než si na ni někdo sedne.